NOVÝ OBJEV Z BŘEZNA 2016.

NEJVĚTŠÍ KAMENNÁ KOULE EVROPY JE V BOSNĚ!

Již 15 let se zabývám výzkumem jevu prehistorických kamenných koulí. Několikrát jsem navštívil tvarované žulové kamenné koule v jižní Kostarice, koule z vulkanického kamene v západním Mexiku, kamenné koule zvané „cocina“, které se nacházejí na Isla del Caño, malém ostrově v Pacifiku, koule z vulkanického kamene na Velikonočním ostrově, a také některé z kamenných koulí v Tunisu nebo na Tenerife, největším z Kanárských ostrovů. Kule se nacházejí také na Antarktidě, Novém Zélandě, v Rusku, Egyptě, USA, Argentině a dalších místech zeměkoule. Psal jsem o koulích, které byly objeveny na Balkáně: v severní Albánii, v Dalmácii (Chorvatsko), západním Srbsku.

Když jsem založil neziskovou nadaci „Archeologický park: bosenská pyramida Slunce“ náš tým začal s výzkumem tohoto jevu v Bosně. Koule jsme nalezli na dvaceti různých místech, jsou buď tvarované, nebo v některých případech vyrobené z různých materiálů. Našli jsme žulové koule ve vesnici Teočak v severovýchodní Bosně, koule z vulkanického kamene poblíž města Konjic ve střední Bosně a další pískovcové kamenné koule na mnoha místech západní a střední Bosny.

Většina kamenných koulí se nachází poblíž malého města Zavidovići. Ve třicátých letech minulého století se zde nacházelo 80 koulí. Během let bylo několik z nich po vodě odplaveno dále do řeky Bosny. Většina z nich byla zničena v sedmdesátých letech po té, co se rozšířila zvěst, že se uvnitř nachází zlato, a konečně některé si místní obyvatelé přemístili na své soukromé pozemky. Na místě, kde jsme zřídili „Archeologický park: bosenské kamenné koule“ zůstává dnes pouze osm kamenných koulí. Toto archeologické naleziště jsme začali inzerovat a na místo se dnes sjíždí tisíce turistů ročně.

Po zimních měsících začali poblíž městečka Zavidovići znovu výzkumné práce na obřích kamenných koulích. Do poloviny března 2016 se ukázalo, že byly objeveny největší kamenné koule v Evropě. Nachází se poblíž vesnice Podubravlje.

Dosud byla odkryta necelá polovina obří koule. Předběžná měření ukazují, že poloměr koule je mezi 1,2 až 1,5 metru. Materiál zatím nebyl analyzován, nicméně hnědé a červené zabarvení kule ukazuje na vysokou koncentraci železa. Její hustota je tedy velmi vysoká, pravděpodobně blízká hustotě železa, což je 7,86 g/cm³. Pokud bychom vzali pouze hodnotu 5 g/cm³, můžeme provézt předběžný výpočet hmoty. Hmota dosahuje váhy přes 30 tun.

To činí bosenskou kouli nejhmotnější v Evropě. Pokud však budou následující laboratorní testy vykazovat vyšší obsah železa, bude toto největší kamenná koule na světě, která překoná koule na Kostarice (35 tun) a v Mexiku (40 tun).

Na kamenných koulích pozorujeme známky přirozené sedimentace. Vrstvu pískovcových desek, potom vrstvu jílu, půdy a vegetace. K vytvoření takového navrstvení je potřeba desítek tisíc, dokonce stovky tisíc let.

Co by mohl takový nález znamenat?

Především by to byl další důkaz, že jižní Evropa, Balkán a především Bosna byly domovem pokročilých civilizací z dávné minulosti, o kterých nemáme žádné písemné záznamy. Za druhé, tyto civilizace měli pokročilé technologie, jiné než jsou ty naše. A konečně, znali sílu geometrických tvarů, protože koule je jedním z nejsilnějších tvarů spolu s jehlanovitými a kónickými tvary. Není tedy divu, že se v Bosně nachází také pyramidy a mohyly.

Během návštěvy naleziště jedna skupina proutkařů zaznamenala, že pole aury se zlepšuje a roste, když se dostanete do blízkosti koule. Zdá se, že tato dávná civilizace uměla ještě jednu věc lépe než my. Znali lépe planetární energie a žili v harmonii s naší Matkou Zemí.

Připravujeme tedy v Bosně další archeologický areál, který by měl mít globální význam pro výzkumníky a návštěvníky.

Semir Osmanagić